Proč na plastickou operaci?

Do školy jsem chodila se strachem, že mi zase začnou ubližovat. Teď už chodím ven, ale slovních útoků jsem se nezbavila.

Můj životní příběh není nijak ojedinělý, je o lásce, touze, radosti i smutku, bolesti, naději… Je o životních prohrách, ale nadějích, boji sama se sebou, ale i životních výhrách…

Dobrý den, po dlouhém váhání jsem se rozhodla Vám také poslat svůj příběh.

Vážený pane doktore, reaguji na Vámi vyhlášenou soutěž o plastickou operaci zdarma. Vnímám to jako svou velkou životní výzvu a proto zasílám svůj příběh.

Brouzdám si tak po internetu a najednou na mě jukne titulek, vyhraj si svou plastickou operaci. Tak jsem klikla, přečetla si co a jak a…

Jako malá jsem nikdy neměla problémy s váhou. Ovšem z ničeho nic , v 8. Třídě jsem začala přibírat na váze. Nedávala jsem tomu moc velkou váhu a tiše si myslel,a že až povyrostu, kila se mi sami ztratí.

Začalo to v období puberty. V období, kdy už nejsou holčičky holčičkami chlapečci chlapečky, byl to čas nevinné puberty. Připadali jsme si dospělí.

Můj příběh ani příběhem není. Je to můj špatný pocit. Takový špatný pocit jaký mám třeba z většího zadečku, velkého nosu, krátkých nohou nebo ne zrovna nejlepší pleti. Co dělat? Liposukce se bojím, proto musím cvičit.

Jmenuji se Diana, je mi 20 let a chtěla bych se s Vámi podělit o můj příběh. Uvažovat o plastické operaci jsem začala už od mých 18 let, ale jelikož je samotná operace velice finančně nákladná, tak jsem nakonec vždy skončila jen o uvažování do budoucna.

Ráda bych napsala svůj příběh,proč bych chtěla plastickou operaci. Již od základní školy jsem se potýkala s problémem velkého nosu.V naší rodině je to bohužel dědičné,ale jak už to bývá zdědila jsme velký nos já. Na základní škole jsem byla velice často terčem posměchu pro svůj velký nos.Snažila jsem se s tím bojovat,spoustu lidí bylo na mé straně,ale já měla komplex v sobě a dusila jsem se tím.