Proč na plastickou operaci?

Neskutečně jsem se za sebe styděla, jako asi každá slečna a žena, která má tento problém. Styděla jsem se to ukázat i vlastní mamče, natož jít k doktorce.

Jsem již sice v letech kde už by se na mě nemělo co vylepšovat,ale přesto trpím komplexy z doslova pytlů pod očima a malým povadlým poprsím jsou z nich po dětech hotové váčky na drobné.

dlouho jsem přemýšlela,jestli se mám pokusit zapojit do Vaší soutěže..ale..proč vlastně ne? Mám problém…chci být hezká…

Vždy jsem tak nějak byla středem posměchu pro kluky již od základní školy, že tam mám lentilky pod kobercem.

Jako každá mladá slečna jsem se v pubertě nejvíc těšila na to, až mi narostou prsa. Každým dnem jsem sledovala své spolužačky, jak nabývají krásných ženských tvarů

Jako bezdětná mladá holka jsem v podstatě problémy se svou postavou neměla.Nepatřila jsem mezi ty hubené modelky,ale do plavek jsem se nikdy nebála :-)

Jak jinak, píší Vám ženy, s jedním a tím samým problémem. Já se také řadím mezi ty ženy, které jsou se svým poprsím nespokojené.

UŽ MÁ CO CHTĚLA!Je pravda,že jsem byla už na plastice prsou.Vždycky jsem měla malá prsa.

Nevím jak vyjádřit zklamání, které cítím, když vidím svraštělou, stařenkouvskou kůži na svých prsou. Nevím jak vyjádřit strach z toho, že někdo zahlédne, jak má prsa vypadají, bez vyztužené podprsenky

O touze mít větší prsa jsem snila už od 19let. Mé sebevědomí mi nijak nenavýšilo ani to, že jsem prý v obličeji pěkná žena.