životní filozofie versus operace

26 let tomu je, co jsem se narodila a začala vyrůstat v malé vesnici poblíž Prahy. Vždy jsem byla zapřísáhlej přídrodní typ. V 19-ti letech jsem si nechala naplést na hlavě dredy a začala vyznávat životní filozofii, která mi na nějakou dobu pomohla zapomenout na můj problém, který mě už od puberty trápí. Nevím, zda-li je to zhubnutím (8kg) či genetikou…jisté je, že se od svých sedmnácti opravdu trápím kvůli tvaru svého poprsí.
Nyní je mi 26 a prsa mám povislá jako po dětech. Nechodím do bazénů, nebo kamkoliv, kde musím mít plavky a nemám ani přítele. Můj vnitřní boj s tímto problémem totiž nyní vrcholí. Nemám ani chut, si partnera hledat…Tak moc se stydím…
Přemýšlím o operaci, ale pracuji v neziskové organizaci (pro nevidomé) a bohužel čekám, zda-li dostaneme dotace a o svou milovanou práci nepřijdu (bez práce bych si pujčku na operaci nemohla dovolit). A tak jsem vyzkoušela napsat sem a zkusit štestí. Odbourávám tak poslední zábrany o svém problému mluvit..vy jste 1. kdo o mém rozhodnutí ví.
…dredy a životní filozofie mi zůstaly, ale komplex z povislých prsou bohužel taktéž…