Můj příběh se začal odvíjet před 25 lety,tenkrát jsme se s manželem vzali.Pracoval na lodi a téměř nebyl doma.Já se starala o naše dva krásné kluky,chodila s nimi na hokej,učila se,starala o domácnost,chodila do práce a všechno stíhala s úsměvem na tváři.Na manžela jsem se vždycky těšila,on na nás,neměl to lehké,ale byla to jeho práce a finance byly potřeba.Je to šest let,kdy jsem cítila z jeho strany,že je něco v nepořádku,zjistila jsem,že má milenku.Byl s ní víc -v práci,než s námi.Byla mladší než já,tenkrát se pro mě zbořil svět.Byla to pro mne strašná rána.Tehdy jsem si před zrdcadlem poprvé uvědomila,jak jsem za tu dobu zestárla.Kruhy pod očima,vrásky,volná kůže,no prostě strhaný výraz.Bylo mi jasné,že na tohle mi krémy nepomůžou.Tehdy jsem si řekla,že si našetřím,půjdu na liftink obličeje a tomu svému ukážu.V tu dobu bylo synovi nabídnuto hrát hokej v Praze.Byl v sedmé třídě a protože si to přál,tak jsem se rozhodla s ním odstěhovat do Prahy.Starší syn už měl svůj život a tak jsem tady.Manžel se rozhodl pro nás, po nějaké době se i odmiloval,ale šrámy zůstaly.Tady v práci,když viděli manžela,mysleli si,že je mladší než já,není,no nikomu jsem nevyprávěla co jsem prožila,ale opět mě to ranilo.Už se snažím,na to nemyslet,ale touha vypadat zase mladší ,ta mi zůstala,jen na mě nějak nezbejvá.Letos mi bude už 50.