Můj příběh začal v roce 2005 kdy jsme se snažily o miminko které nechtělo přijít.Pak přišel zázrak a v den nástupu na umělé oplodnění mi paní doktorka oznámila kouzelnou větu \"budete maminkou,jděte se radovat domů!\" Bříško rostlo a já se těšila na miminko.Každý měsíc přibývala stryje za stryjí jako kila za kilem.Malej si hověl až do dne D. na zadečku a k tomu napříč s váhou 4325g.Přišel císařský řez a moje štíhlá postava po porodu se proměnila ve staré vytahané a zvrásčelé bříško.Ale,rázem jsem se proměnila v hrdou a pyšnou maminkou na své dítko.Musím se přiznat že jsem i uronila pár slz před zrcadlem že moje tělo není to co bývalo.O dva roky později se narodil druhý syn-macík s vahou 4300g a opět císařský řez. A bříško bylo stejné.Nejvíce mi vadí lidé na ulici co mě zastavují a ptají se zda to třetí bude holčička?Co nato mohu odpovědět?? Nemám postavu jak modelka.zato mám krasné dvě zdravé děti a milujcího mažela kerý mě bere takovou i bez visněné postavy. Zdravím Bára