Zablesk naděje v mých očích…

Mým dlouholetým snem bylo nemít strach natočit se z profilu, a nebát se slyšet reakce lidí na můj velký nos. Přála bych si vyjít do společnosti jako sebevědomá žena s pocitem, že každého na první pohled neupoutá z kulatého obličeje vystouplý a dlouhý nos.
A tyto slova už slýchám už i od své dcery,ale nejen tyto slova kupříkladu mi říká „ Mami, kdy stím konečně začneš něco dělat?\"

Doteď jsem to přehlížela,ale když jsem uvidělala tuto soutěž v očích mi projel záblesk naděje. Neváhala jsem ani vteřinu a začala psát, není to žádný dlouhý román, ani jsem se rozepisovat nechtěla jen jsem se stručně podělila s mým dlouholetým snem a touhou po „novém\" nose.

Budu doufám, že některé z Vás jsem zaujala… A můj sen už nebude snem, ale skutečností.