Drobnému posměchu byl v životě vystaven asi každý, ale pokud se ho člověk dočká ve velké míře, tak ho to může zlomit.
Neumím psát
dlouhé osobní příběhy, ale i tak bych chtěla zkusit své štěstí. Narodila jsem se s velmi velkým a křivým nosem. Od dětství mi byla předávána
velmi pestrá škála posměšků a narážek na můj vzhled (musím uznat, že v tomto směru je lidská tvořivost bezmezná). V dospělosti to ale nezmizí.
Stále vidím ty pohrdavé pohledy cizích lidí a lítostivé pohledy rodiny a přátel.. Každý pohled do zrcadla je má soukromá noční můra..
Mnoho tělesných nedostatků se dá zakrýt, ale obličej prostě neschovám. Moc bych si přála, aby se na mě někdy ostatní dívali se zájmem a abych i
já mohla mít někdy ze svého vzhledu radost..