Jsem velice ambiciózní člověk a jdu si za svými sny. Pro jejich naplnění jsem schopná udělat snad cokoliv.
Do svých devíti let vzpomínám
na nádherné a spokojené dětství,můj taťka byl pro mě vším. Strávili jsme spolu hodně času, byl pro mě hrdina. Krásné chvíle skončili když se
rodiče začli hádat, krátce na to následoval jejich rozvod a mě i sestru svěřili do péči mé matce. Nerozumím si s ní do dnes, je cholerik, pesimista
a já její naprostej opak. Jednoho dne šel taťka jako tradičně do práce a já do školy, nikdy nezapomenu co mi to ráno naposledy řekl…když jsem se
vrátila důmů ze školy, byla u nás policie…taťka zemřel na plicní embolii cestou do práce. Zhroutil se mi život, můj milovanej taťka, moje podpora,
člověk charakterem stejnej jako já je navždy pryč!
Mamka na mě a na sestru byla sama, chodila do dvou prací a by nás uživila, avšak jednoho
dne(to mi bylo 13let) přišla s nápadem jak se budeme mít konečně dobře a ona se nebude tak moc pro nás dřít. Prý když trochu zhubneš a zapracuješ
na sobě budeš slavná modelka. Co myslíte, co tahle věta udělala s třináctiletym ambiciózním děvčetem? Říkala jsem si:,,děláš to pro nás
abychom se měly dobře,,. Začalo to nevinnou a lehkou dietou, dostalo se to k anorexii a skončilo u bulimie.
Možná mě spousta lidí teď odsoudí
že jsem chorobně posedlá svojí postavou a že jsem ve skutečnosti hubená ale jen se vidím tlustá a podobně. Své psychické nemoci přiznávám a dnes
vím že to byla především má chyba že jsem při ,,honbě,, za svým cílem nechala lehkou dietu zajít takhle daleko. Ale myslím že kdo nezažil
podobně těžkou situaci (smrt milované osoby) možná nepochopí.
Na všech fotkách od malička do těch 13let je vidět že jsem pěkně baculatá
malá holčička, nikdy jsem nebyla štíhlounká, až na pas a trup. Abychom se dostali k jádru mého problému, po vyléčení ze svých psychických nemocí
a dnes když už jsem z toho naprosto venku. Moje tělo mě zklamalo. Prsa velikost 1, v pase 60cm až mi žebra jsou vidět a kalhoty velikost 44!!! Všechny
si musím upravovat na bocích mi padají a pře stehna jsou mi natěsno. Naprosto nesouměrná postava. Nevím co s tím. Pravidelně jím, cvičím, ale
stehna ne a ne ňáký to kilo dolu! :( Netoužím po slávě, bohatsví a penězích, toužím po tom nestydět se vyjít v plavkách, nestydět se před sebou
samotnou, chci jen získat ztracené a pošlapané sebevědomí. Začít znova se souměrnou postavou. Je mi 20 let, život mám před sebou, chtěla bych být
jako ostatní holky v mym věku, užívat života, nosit jakékoliv oblečení a ne se doma schovávat. Doufám že liposukce pomůže, stal by se tak zázrak a
já bych sebevědomě vykročila do světa dospělých!!!