Sen

Přeji příjemný den.
I já zkusím štěstí ve vaší soutěži. Jmenuji se Marie, je mi 25 let a pocházím z jedné malé vesničky na severu čech. Jsem šťastnou maminou na mateřské dovolené a to již s druhým prckem. Jako malá jsem byla kost a kůže a ani puberta nijak nepřispěla ke změnám na mé postavě. Ba naopak, vytáhla jsem se do výšky a kosti jako by na mém těle jen přibyly. S mým poprsím jsem nebyla nikdy spokojená. Už na základní škole se mi spolužáci vysmívali, tenkrát jsem se cítila možná ublíženě a ostatním holkám jsem záviděla jejich bujaré poprsí, dnes se na to dívám jinak. Prvního synka jsem kojila devět měsíců, i přes velikost mých prsou jsem to zvládala velmi dobře, alespoň jsem si dokázala, že velikost nemá zaručeně žádný vliv na kojení. Ale ani to kojení mi tvar prsou nezměnil.
Byla jsem vychovaná asi trochu jinak než jiné slečny, možná skromněji. Proto mě asi ani nepřipadala reálná plastická operace. Ne snad z důvodu finančního ale tak nějak jsem měla za to, že tohle podstupujou ženy z jiných sfér a ne holky z vesnice. Přesto pár minut brouzdání po internetu mě ujišťuje, že je to běžná plastická operace, které bych se ani já nemusela vyhýbat. Sebevědomí, to je to co mi chybí. Nechtěla bych větší prsa kvůli partnerovi, ale kvůli sobě. Myslím si, že po psychické stránce to může každé ženě nějak pomoci. Fandím těm, co seberou odvahu a jdou si za svým snem, já si říkám, že naděje umírá poslední.