Prsa i přes předsudky okolí

Je mi 36 let jsem obyčejná máma od 2 dětí. Prsa jsem zdědila nebo spíš nezdědila po své mamince. Celý život mě má velikost nula nula nic trápila. Už od puberty jsem uvažovala nad plastickou operací. Jenže ouha když jsem to doma řekla bylo hrozně zle. Hned jsem si vyslechla jak silikonová prsa způsobuji rakovinu, jak to hrozně bolí a plno ženských u toho umřelo. Nějak jsem to nechápala. Moje vlastní máma, která se trápí svými prsy a všimne si každé ženské, která má obrovské prsa tak to nechápe. Kdo jiný by to měl pochopit ? Čas pomalu běžel a mě se narodili 2 děti. Prsa, která byla sice malá, ale alespoň pevná dostala zabrat. Ted už zůstali jen povadlé chudinky. Miluji svého partnera a díky svým komplexům se nemůžu ani uvolnit. On mě miluje taková jaká jsem, ale ví, že tohle by mi pomohlo přijmout sama sebe a mít se ráda. Takže po dlouhé uvaze jsem rozhodla do toho jít. Je mi jedno, že s tím mamka nesouhlasí a moje prsate kamarádky to nechápou co blbnu. Je to jen moje tělo a jen já mám právo s ním naložit, jak uznám za vhodné.