novy-zivio-diky-plastice.jpg

Příroda to zařídila podle sebe…

Autor: Zuzana

Dobrý den,

jmenuji se Zuzana a je mi 25 let, trápí mě moc, že mám takové poprsí jaké mám a bohužel se to neobejde bez nějakých narážek a připomínek. Začlo to už v pubertě, že i moje mamka a sestra nebo spolužaci mi říkali, že tam nic nemám, že mám lentilky pod kobercem. Přitom moje mamka nebo sestra mají velká prsa, tak jsem tajně doufala, že můžu být v klidu, že i já budu mít velké prsa, ale bohužel příroda mě tak štědře neobdarovala. Stále mi to někdo připomínal, že mám malé prsa a po vzhledové stránce ani nemluvím. Je to nepříjemné, protože na tohle se nemáte jak bránit, že jsem skoro rovná jak pracovní deska a stále musím nosit podprsenky s výstuží, jinak by to vypadalo šíleně. A bohužel to ovlivňuje i soukromý život. Stydím se před partnerem, i když nemusím, ale je to ve mne. A já sama to nedokážu změnit. V intimním životě musím mít tmu, abych se dokázala uvolnit a nemyslet na to jak se partner na mě bude dívat. A ani mu ten pohled moc nezavidím, protože i já sama se na sebe nemůžu dívat. Moc bych si přála, kdyby jste mi dokazali pomoct a zvednout mi sebevědomí a abych se cítila být ženou a nemusela se pořád stydět za své poprsí.