Poznamenaná hydrocefalem

Maminčino těhotenství do sedmého měsíce probíhalo bez problémů, teda až na jednu \"drobnost\"- mamča začala hubnout,zatímco já rostla dál. Mamča slábla a musela brát denně několik léků. Vše nasvědčovalo tomu, že problém je pouze s maminkou a miminko je zdravé. Na konci osmého měsíce přišel šok, zjistil se hydrocefalus…
A tak jsem přišla na svět císařským řezem o celý měsíc dřív, než bylo původně očekáváno. Mozkové komory jsem měla abnormálně zvětšené a lékaři mi nedávali žádnou naději na normální život. Vůbec nejpříznivější diagnóza byla, že s problémy vystuduji zvláštní školu. Tím paní doktorka nejspíš myslela osmileté gymnázium, které studuji už pátým rokem:-) Nutno podotknout, že se mi daří. Nicméně život nebyl vždy růžový. Hydrocefalus zapříčinil nistagmus a šilhání. Kvůli tomu jsem byla 5X na operaci. A ani samotný hydrocefalus mě o návštěvy nemocnic nepřipravil. Díky téměř pravidelnému rozpojování a ucpávání shuntu jsem dodnes vděčným \"zákazníkem\" týmu libereckých neurochirurgů. Kvůli problémům se zrakem a velké hlavě jsem si už užila dost. Moc bych si přála alespoň jednou na své zjizvené hlavě zaplést copánky, aniž by mi hlavu hizdilo 6 příšerných 10 X 0.5 cm velkých jizev.