Nešťastný život kvůli nosu

Dobrý den,
Někdy kolem 12.roku jsem si začala všímat toho,že je můj nos trochu větší,ale i když mě to trápilo,tak jsem se snažila na to nijak víc nemyslet.To jsem však nevěděla,že ještě poroste.A jak!Za pár let se mi udělal na nose slušný hrbolek a já si v sobě vytvořila opravdový mindrák.Najednou mě nazajímalo nic jiného než můj nos.Pokoušela jsem se různými způsoby zamaskovat jeho nedostatky.Dokonce jsem začala nosit patku abych ho alespoň částečně zakryla,ale ani to nepomohlo.Proto jsem se rozhodla,že na to prostě nebudu myslet a budu si všímat něčeho jiného. Přišla však pro mne rána ze strany spolužáků.Stala jsem se terčem posměchu a nositelkou různých přezdívek(např.frňákovník,pinokio).Nejhorší bylo,že mě na to upozorňovali i mé kamarádky.Pomalu jsem se začala stranit svého okolí a snažila se nikde neukazovat a už vůbec jsem si nepřála být focena.Začalo mi dělat problémy být ve společnosti více lidí,neboť mám neustále pocit,že se mi lidé posmívají za zády.Jednou,když sem šla k doktorce,tak tam byla paní s malou asi 4letou holčičkou.Ta se k ní otočila a povídá:,,Mami,že by si nechtěla takový nos jako má ta holka? ‘‘ ,,To teda ne‘‘odpověděla ji.Byla jsem z toho dost v šoku.Mamka si mého divného chování všimla,tak jsem jí na otázku co to semnou je,řekla že mě opravdu trápí můj nos kvůli kterému se mi každý posmívá.Ta mi ale odpověděla,že je to tím,že na to každého upozorňuji a všude o tom mluvím.Vysvětlila jsem jí,že to není pravda a svěřila se,že chci v budoucnu podstoupit plastickou operaci.Věřím,že pokud podstoupím tuto operaci tak se mi zvedne sebevědomí a že si budu moci konečně upřímně říct že jsem hezká.Teď je mi 17let a 30.května mi bude 18.Byla bych neskutečně šťastná kdyby se mi k mým narozeninám splnil můj sen a mohla jsem do dospělosti vstoupit s již novým lepším nosem.