Nelehké dospívání a nízké sebevědomí = můj život

Dobrý den,
chtěla bych Vám trochu přiblížit svůj život. Někomu se může zdát, že mé dospívání a můj život nebyl a není špatný, ale nikdo v mém okolí si neprošel tím co já a proto to nemůže posoudit.
Už odmalička jsem měla ráda hodně sladké, ale nemívala jsem ho moc často a proto jsem vypadala jako normální holka. Po první menstruaci jsem samozřejmě začala dospívat a má postava se začala zaoblovat. Ze začátku to nebylo nijak moc, ale i přesto mi rodina říkala..\"dělej ze sebou něco\"! Později se za mě začala stydět i má sestra, nevzala mě mezi kamarády, protože věděla, že by se mi smáli, jak vypadám.I přesto, že jsem měla kamarádky, které mě braly takovou jaká jsem (většina z nich byla hubená), tak jsem se vždy mezi nima necítila dobře. Nikdy jsem nešla plavat, už i před kamarády a rodinou jsem se nevysvlékla do plavek, nešla jsem moc mezi lidi. Sama jsem se začala za sebe stydět. Mamka mi nechtěla koupit ani rifle, protože mi řekla, že je stejně prošoupu (tře se mi noha o nohu). Věřím tomu, že jsem nevypadala ještě tak hrozně, ale moje sebevědomí bylo na bodě mrazu. Během střední školy jsme zažívala další problém, ne jen že jsem byla \"tlustá\", ale narostly mi celkem hodně prsa a bylo pro mě hrozně deprimující běhat v hodině tělocviku, kdy jsme chodili na stadion, kde byly ostatní školy a cizí kluci si ze mě dělali srandu: \"ať si nevymlátím zuby\". A kdyby byly jenom velké, ale občas mě z jejich váhy pobolívají záda a připadá mi, že mám jedno prso trošku větší. Vždy to poznám při zkoušení podprsenky.
… A co potom můj maturitní ples, nemohla jsem sehnat šaty. Nakonec jsem je sehnala, ale nerada se dívám na fotky z plesu a nerada na tuto skutečnost vzpomínám, i když všichni okolo mě si ho pořádně užili. :-(
Nakonec jsem se dostala na vysokou školu, kde jsme museli taky chodit plavat, což pro mě bylo opravdu strašné,ale nakonec mi to dokonce pomohlo shodit pár kil, které jsem během posledního půlroku zase přibrala. Vážím cca 82Kg, a měřím 163cm, což k sobě vůbec nejde a připadám si jako koule. Proto bych si moc přála, abyste mě vybrali na plastickou operaci. Jsem studentka, která kdyby na to měla, tak okamžitě na plastickou operaci jde. Bohužel nejsou prostředky.
Je pravda, že kvůli mé postavě nerada chodím do společnosti, a nehraju s ostatníma všechny sporty apod. Už jsem zkoušela i plno diet, ale vždy to skončilo stejně. Zabodoval \"jo-jo efekt\". A bohužel jsem přibrala i díky užívání antikoncepce. Nakonec mi popraskalo břicho, což je pro mě s břichem největší utrpení.
Jsme hodně citlivá a opravdu mě moc bolí, když se na mě lidi dívají přes prsty jen kvůli mé postavě a neřeší to, jaká jsem. Příští rok si budu hledat práci a chci vypadat konečně líp, mít větší sebevědomí a taky si konečně najít přítele se kterým bych za pár let založila rodinu.
Děkuji za Váš čas a přeji hezký den.
Žaneta