Něco mi chybí…

Jsem hezká, mladá maminka dvou rozkošných holčiček a přece jen mi něco chybí. Něco co jsem si ještě donedávna myslela, že není až tak podstatné pro život. Ani jsem si neuvědomovala, že mi to chybí, to až poslední dobou. A chybí mi to čím dál víc a vím, že už bez toho dlouho žít nechci.
Asi přemýšlíte, co to asi tak může být. Je to velmi jednoduché…ano občas velmi jednoduché stvoření, je to muž.
Ale co to má společné s touto soutěží? Hodně!! Nevím jestli můj \"vyvinutý\" hrudník je k smíchu nebo k pláči. Dvakrát za život jsem měla taková prsa, po jakých jsem vždy toužila, a to v období kojení, těch několik měsíců jsem si opravdu užívala, nosila výstřihy, motala hlavy chlapům…ale toto období je zase už dlouho pryč a já bych ho zase chtěla prožívat, ale další dítě již neplánuju. A třeba když se mi zvýší sebevědomí, tak by se pak našel i nějaký ten muž.