novy-zivio-diky-plastice.jpg

Můj velký sen - krásná prsa

Autor: Dana

Dobrý večer, jmenuji se Dana a je mi 36 let. Moc jsem se rozmýšlela jestli napsat můj životní příběh, ale na druhou stranu, kdo nic nezkusí, ten se nezúčastní a má své myšlenky jen sám pro sebe. Dovolte mi, abych se tedy se svými pocity a myšlenkami podělila i s Vámi. Když jsem se dověděla o této soutěži, svitla mi malá kapička naděje, že bych mohla být o krok dopředu, co už si léta promýšlím. A to je nechat si zvětšit poprsí. Je to MŮJ VELKÝ SEN.
Jako každá holčina jsem měla na základní škole kamarádky a v době dospívání byly proměny u všech jiné. Některým prsa narostla větší, některým menší, ale já tenkrát v osmé třídě neměla stále žádná. Pořád jsem si říkala, že TO teprve přijde i u mě, ale když jsem neměla prsa ještě na začátku střední školy, byla jsem z toho úplně špatná. Bála jsem se tělocviku, soustředění a různých aktivit, kde hrozilo převlékání. Strašně jsem se styděla. Vycpávala jsem si podprsenky, ale stejně k tomu došlo. Jelo se na lyžařský výcvik a můj \"problém\" byl venku. Asi si dovedete představit, jak mi bylo…
Do osmnácti let mi prsa trochu narostla a já byla, nebo až doteď jsem ráda, že se prodávají podprsenky PUSH UP.
Ve dvaceti letech jsem se provdala měla první dcerku a DOUFALA, že se mi prsa zvětší - nestalo se.
Nyní už bývalý manžel tvrdil, že mu to nevadí, ale nejsem si tak jistá, už spolu nejsme. Otočil se za každou ženou, která toho \"nosila\" rozhodně víc. Můj přítel, s kterým mám holčičku mi tvrdí totéž, ale mám obavu, abych nedopadla stejně a ráda bych předešla tomu, co už mám za sebou, kvůli poprsí, na které se špatně kouká:-((
Další miminka už neplánuji a teď jsem přesvědčená o tom, že bych mohla naplánovat něco pro sebe a konečně mít alespoň o malinko lepší sebevědomí. Nestydět se chodit v plavkách a nekupovat třeba jen ty PUSH UP podprsenky :-)).
Děkuji Vám za přečtení a Všem komu chybí sebevědomí přeji hodně sil.
Dana