Mínusová velikost podprsenky :-)

Jsem žena, tohoto času 33letá, která v době růstu narostla do výše 177 centimetrů. Některé části těla však nejspíš byly dravější, tak jaksi ubraly energii jiným částem ;-) a tak se tak nějak přihodilo, že ač na spodní polovinu těla jsem si kupovala běžnou komerční velikost 40, na horní mi většinou postačovala dětská velikost odpovídající tak 12tiletým děvčatům. Na rozdíl od těchto děvčat, jejichž tělesné partie povětšinou s přibývajícím věkem nabývají na objemu, ty moje se rozhodly jít opačnou cestou. A to ne s věkem, ale s přibývajícími potomky a jejich kojením. Řeč je, jak jste všichni samozřejmě pochopili, o poprsí. Po dvou dětech jsem nyní na velikosti podprsenky 80AA…(víte, kolik značek s takovouto velikostí se u nás dá sehnat? Já ano, jedna ;-) ) Jestli to půjde tímto tempem dále, je určitá pravděpodobnost, že pokud budu mít někdy ještě dalšího potomka, prsa půjdou do mínusové velikosti a vyraší mi na zádech :-D… Dalo by se říci, že je vlastně v mém případě naprosto zbytečné podprsenku shánět… v podstatě ano, ale pak by se mohlo stát, že by si někdo spletl, kde mám předek a kde záda, tak alespoň s ohledem na okolí „vycpávám“. Nicméně, jak doufám, je patrno, beru vše s humorem, a to i přes určitou problematičnost nákupu oblečení a přes neustálé narážky okolí na moji „hubenost“.
V poslední době však se mnou život udělal menší kotrmelec… V té samé době, jako jsem s velkou radostí zjistila, že čekám druhé dítě, o které jsme se dlouho s manželem snažili, jsem zjistila, že manžela postihla „choroba“, které se populárně říká krize středního věku a která ho neopustila ani během dalších dvou a půl let, a čas, který já jsem (krom jiného samozřejmě) věnovala těhotenství, kojení a péči o naše miminko, on věnoval péči o mladou milenku… Krize ho neopustila, já ano. A začala jsem nový život, sice v pronajatém bytě a se dvěma malými dětmi, ale postupně si plním všechny do té doby neuskutečněné sny. Dokončila jsem vysokou školu, našla jsem si práci, kterou jsem chtěla, užila si s dětmi báječnou dovolenou, udělala jsem si čas na staré přátele, ostříhala dlouhé vlasy…jeden z těch zatím neuskutečněných, i když dlouho rozmýšlených snů, je právě augmentace prsou…zatím se vždy našel jiný a akutnější způsob, kam peníze investovat a mám obavy, že bez nějakého vnějšího zásahu tak bude i nadále. I když jsem přesvědčená, že bych si i tento splněný sen fakt zasloužila.