Dobrý den,
i já bych se ráda podělila o to jaké to je když má člověk místo malého roztomilého nosánku nevzhledný,velký,široký nos.
Poslouchala jsem to od mala, a že děti dokáží být hodně kruté na to co se liší si nebudeme vykládat.
Jednoduše v době kdy si začali kluci
všímat holek tak jsem si užívala svoje.
Pokračovalo to na střední škole.
V podstatě ať se natočím jakkoliv tak nos z mé tváře
kouká jak němá výčitka.
Neříkám, že se psychicky zhroutím z toho když tuto soutěž nevyhraju, ale spíš zkouším štěstí, protože
rozhodně by má psychika zajásala a já bych se konečně cítila jako jemná žena a ne jako příšerka.
Všem držím palce, protože cítit se
dobře je to podstatné, ostatní už pak přijde samo.