Dobrý den,
Nedávno mi přišel email se zajímavým názvem
\"holky jukněte-můžete si o nová prsa zasoutěžit!!!\"
Samozřejmě,
že mne to hned zaujalo, protože o plastické operaci prsou uvažuji už od prvního okamžiku, kdy jsem přestala kojit své prvorozené dítě. Bohužel,
zatím je to pro mne stále nedostupná možnost.
Často jsem přemýšlela proč zatraceně platí MALÁ PRSA = MINDRÁK? S malými prsy si můžeš
obléct prakticky cokoliv, ale větší prsa vypadají ve výstřihu mnohem lépe! Jistě si řeknete, že dnes existují různé vymoženosti v podobě
push-upek, nalepovacích podprsenek apod. Ale co, když se chcete svléknout před někým do naha? To vás nějaká push-upka či nalepovací podprsenka
nezachrání.
Abych se dostala k problému který mne trápí :
Jako osmnáctiletá studentka jsem si na svou postavu nemohla ztěžovat, prsa č.2
vypadaly pevně a hezky. Když jsem ve 21 letech otěhotněla, prsa se mi zvětšily ještě cca o dvě čísla. Říkala jsem si: \"ty bláho, to snad ani
neunesu\" , ale připadala jsem si pořád krásná, dokonce i muži po mne toužili. Jenže ouha, po roce a půl kojení se to samozřejmě podepsalo i na
vzhledu prsou. Úplně zmizely, měla jsem místo nich malé, vytahané hadříky!! Bože!! Po 4 a půl roce jsem otěhotněla znovu a prsa zase narostly. Byla
to nádhera, měla jsem pocit, že i manžel po mne touží víc. Pořád mě po nich hladil a lichotil mi jak jsem krásná a sexy. To opravdu s psychikou a
sebevědomím udělá divy! Samozřejmě období kojení skončilo a tím i moje sebevědomí, dokonce i lichotky ustaly. Prsa se vrátily do původního
hadříkovitého stavu! A od té doby, když má manžel nějakou poznámku na ženu s větším poprsím, chce se mi brečet nebo křičet, cítím se hrozně!
Stydím se! Já vím, že si na mne manžel zvykl, takovou jaká jsem - s hadříky místo prsou. Ale nemůžu se zbavit myšlenky na pěkná pevná prsa! Mám
prostě pocit, že takhle se manželovi nikdy líbit nebudu!!