Jako malá jsem nikdy neměla problémy s váhou.

Jako malá jsem nikdy neměla problémy s váhou.

Ovšem z ničeho nic , v 8. Třídě jsem začala přibírat na váze. Nedávala jsem tomu moc velkou váhu a tiše si myslel,a že až povyrostu, kila se mi sami ztratí.

Jenže ručička váhy stoupala stále výš.

Rozhodla jsem se, že shodím pár kilo,aby se mi spolužáci a okolí přestalo vysmívat.

Všechna tučná jídla jsem nahradila zeleninou a ovocem, z jídelničku jsem vynechala sladké, omáčky, knedlíky.

Po několika týdnech jsem vlezla na váhu a s údivem jsem zjistila, že jsem neubrala,ale přibrala.

To už mě začalo trápit.

Když jsem šla k lékařce, jediné co mi slušně řekla, že se nemám přejídat a mám se více hýbat. Jenže já jedla zdravě, hrála denně fotbal, běhala, jezdila na kole.

Byla jsem utrápená a spoustu večerů jsem probrečela a začala se sama sobě znechucovat.

Ač jsem vždy říkala, že mě k léčiteli nikdo nikdy nedostane, moje zoufalost mě dovedla k léčitelce.

Strávila jsem tam hodinu. Byla milá, příjemná. Jediná, která se mi nevysmívala za mou váhu, jediná, která mi netvrdila, že nemám tolik jíst a víc sportovat. Jediná, která přišla na to, že mi nefunguje štítná žláza.

Dala mi nějaké kapky. Moc sem jim nevěřila, ale když už jsem zaplatila nemalé peníze, zkusila jsem je užívat,tak jak mi léčitelka pověděla.

Za měsíc jsem vlezla na váhu,a světe div se, 5 kilo bylo dole. Pak následovalo po několika měsících dalších 10 kilo.

Jenže na co už mi léčitelka nedala lék, bylo na zpevnění poprsí, které mi po shození mých přebytečných 30 kil povolili a nyní se netrápím váhou,ale nezpevněným poprsím. Zkoušela jsem různé cviky,ale marně. Zmenšily se mi,a já bych chtěla mít krásné pevné dvojky. Začala jsem k tomu běhat a v domnění, že sportovní podprsenka už mi stejně nepomůže k doladění poprsí, se jejich pevnost ještě zhoršila.

Břicho taky není moc zázračné. Sice pravidelně cvičím,ale povolená kůže už se mi nezpevní.

Proto bych ráda vyhrála tuto soutěž, aby mi zkrášlily dekolt a bříško.