Nejkrutější národ nejsou Židové ani Arabové, ale děti. Už na základní škole jsem občas slýchávala, že vypadám jako želva, pak to vyústilo
až na oslovování nosále. Vždycky jsem měla ze svého profilu komplexy a snažila se jej zakrývat vlasy. Dokážete si představit, že to asi moc
nepomohlo.
Korunu tomu byla nasazená, když jsem v 6. třídě šla na autobus a zamotaly se mi nohy do kruhového drátu, který byl na silnici. Spadla
jsem přímo na nos. Na jedné straně mám takový výrůstek a i přesto, že jsem se ho snažila ručně narovnat to nejde. Nyné chci podstoupit platiku
nosu, protože se věnuji podnikání a tam je vzhled velice důležitý. Každý sice říká, že vzhled je až na druhém místě. Nesouhlasím. Čeho si na
člověku všimnete jako první, když s ním přijdete do styku? Tipuji, že můj smysl pro perfektní sýrovou omáčku to asi nebude.
Čím jsem
starší, zaujímám k tomu lepší postoj. Vždycky tam ale existuje malý červík, co kdyby.. Co kdybych mohla vypadat pěkněji. Co kdybych se na sebe mohla
dívat z profilu se zájmem.
Váhu mohu ovlivnit, vlasy mohu ovlivnit, vědomosti mohu ovlivnit, mysl mohu ovlivnit, velikost nosu bohužel
ovlivnit..nemohu.