AUTONEHODA

Jako málá čtrnáctiletá holčina sem měla autonehodu se strýcem matkou a bratrem. nejhůř sem dopadla já, prolítla jsem zadním sklem, odnesla to kliční kost a hlawně obličej. w Ustí nad Labem odwedly skwělou práci měla jsem přes šedesát stehů w obličeji. ještě dva měsíce po autonehodě jsem si vytahovala střípky skla z obličeje. na ty jizvy sem si časem zwykla ze začátku jsem wypadala jak znetvořená zrůda někdo se mě bál a jiný posmívaly. chtěla bych se ráno kouknout do zrcadla a mít obličej bez jizviček. kdybych měla dostatečné finance neváhala bych a šla bych platistyku. bohužel jsem bez práce a nemám si jak našetřit. děkuji vám za přečtení mého příběhu. Šárka