Plastický chirurg se samozřejmě vždy snaží v co největším rozsahu eliminovat případná rizika a komplikace v budoucnosti, neznamená to ale, že se komplikace a odchylky od normálu v následujících měsících a letech nemohou objevit. Jde o výjimečné případy, nicméně o případy, které mohou nastat a se kterými by pacientka měla být ještě před zvětšením prsů srozuměna.
Riziko výrazných komplikací v delším časovém horizontu po augmentaci prsů je nízké a opravdu jen ve výjimečných případech je nutná reoperace, pacientka by však vždy měla všechna rizika znát. A lékař by ji o nich měl informovat v maximální možné míře.
Jedním z možných rizik je vznik takzvané kapsuly, která se může objevit hned po několika měsících po operaci, ale i po několika letech. Jde o stav, kdy vazivové pouzdro, které běžně vzniká okolo implantátu, nadměrně zesílí a začne implantát utlačovat a deformovat. Pacientka tak v prsou cítí napětí, bolestivost, prsa jsou tuhá a tvrdá. V těch nejtěžších případech je pak nutná reoperace.
Tato komplikace je dnes ale opravdu velmi výjimečná – při operacích se totiž používají texturované, nikoli hladké implantáty, a díky pokročilým postupům se snižuje i riziko pooperační infekce nebo krvácení. Což v minulosti byly hlavní rizikové faktory vzniku kapsuly.
Dalším rizikem je ztráta citlivosti bradavky, nebo naopak zvýšení její citlivosti. Předně je třeba říci, že dočasné snížení a následně zvýšení citlivosti bradavky je po operaci prsů běžným jevem a k návratu do původního stavu dochází u drtivé většiny pacientek v rozmezí šesti měsíců až jednoho roku. Jen ve výjimečných případech, které se objevují povětšinou při operacích, kdy byl řez vedený okolo dvorce, se citlivost do bradavky už nevrátí v plném rozsahu.
Mezi rizika v dlouhodobějším časovém horizontu patří i ruptura, neboli prasknutí implantátu. K tomu může dojít po silném nárazu, způsobeném například autonehodou, nebo pádem z výšky. Po takové události je samozřejmě zapotřebí navštívit lékaře, aby vyloučil poškození implantátu. Drobná prasklina v implantátu se může objevit i bez zjevné příčiny, například vlivem únavy materiálu. V těchto případech vždy dochází k reoperaci a k výměně implantátu.
Ve vzácných případech může dojít k takzvané kalcifikaci, kdy se v okolí implantátu usazuje vápník. Kalcifikace neohrožuje zdraví ženy, nicméně může způsobovat bolestivost. Ke vzácným komplikacím patří i svrašťování implantátu, výrazná stranová asymetrie a dislokace implantátu zpod svalu.
Rizikem je samozřejmě i to, že pacientka nebude s výsledkem operace spokojena. Takových případů je ale minimum – zvláště, pokud je chirurg zkušený, zručný a s pacientkou předem prodiskutoval výsledek, který ona očekává a který naopak on může nabídnout. Krajním řešením všech vyjmenovaných rizik a komplikací je pak samozřejmě reoperace, nicméně platí, že jde o výjimečné případy. Reoperace mnohem častěji napravuje vliv gravitace a stárnutí na dříve operovaná prsa, než problémy vzniklé kvůli dlouhodobým rizikům.
Přítomnost implantátu také nezvyšuje riziko vzniku rakoviny prsu a nemá vliv ani na míru vyléčení, ta je stejná jako u pacientek bez implantátů. Prsní implantáty také nemají vliv na detekci rakoviny prsu a nejsou překážkou pro mamografické vyšetření. Žena jen musí ošetřujícího lékaře o implantátech informovat a ten pak použije speciální postupy vyšetření.
Nejčastěji se pacientky ptají, zda budou mít implantáty vliv na kojení. Neexistují lékařské důkazy, které by potvrzovaly negativní dopady implantátů na kojení. Ty jsou totiž vždy vložené mimo mléčnou žlázu. Pokud je implantát vložený zpod prsní rýhy, nedojde k porušení prsní žlázy, a tudíž v budoucnu není kojení ani v nejmenší míře ovlivněno.